Účelem revize elektrických zařízení je ověření jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Bezpečnost elektrického zařízení je definována jako schopnost elektrického zařízení neohrožovat lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny. Tento pojem zahrnuje i požární bezpečnost z hlediska možného vzniku požáru působením proudu, napětí nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny.
Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance. Proto se musí jednak majitel, jednak také zaměstnavatel starat o stav svého majetku, a tedy i o stav elektrického zařízení. Od něj však není možné očekávat, že by byl schopen jako laik v oblasti elektrotechniky posoudit stav elektrického zařízení. K tomu je určena osoba, která mu informace o stavu jeho elektrického zařízení poskytne. Touto osobou je ve vztahu k elektrickému zařízení podle českého právního řádu revizní technik.
Především výrobce má povinnost uvádět na trh (uvedením na trh se rozumí i uvedení do provozu ve vlastním závodě) pouze bezpečné výrobky. Tuto povinnost mu ukládá především zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Přísné požadavky na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí a na kterých má stát (tj. i EU) zvláštní zájem, ukládá zákon č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcí předpisy (zde je třeba uvést, že elektrická instalace zatím pod uvedený soubor předpisů nespadá, avšak na její realizaci musí být použity bezpečné výrobky splňující požadavky již uvedených předpisů). Dalším právním dokumentem (s určitými omezeními – zejména v souvislosti s novějším nařízením vlády č. 378/2001 Sb., pro bezpečný provoz technických zařízení) je stále ještě platná vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanovují základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. A to je právě ta vyhláška, která předepisuje, že stroje a technická zařízení (kam spadají i elektrické instalace) mohou být uvedeny do provozu, jen odpovídají-li příslušným předpisům a byly-li na nich vykonány předepsané kontroly, zkoušky a revize.
Z hlediska pravidelných revizí je to zákoník práce, který platí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance a který jim ukládá povinnosti z hlediska bezpečnosti zařízení a jeho udržování. Na zákoník práce navazuje několik dalších právních předpisů. Sem patří např. již jmenované nařízení vlády č. 378/2001 Sb., dále nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ale např. i nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanovuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, nebo zákony a vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů.
Je třeba mít na paměti i to, že z požadavků na vykonávání revizí není vyjmuta ani čistě soukromá sféra, jako je bydlení a provozování elektrických zařízení soukromými osobami, protože podle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) každý odpovídá za škodu, kterou může, např. svým zařízením, způsobit.
